|
Program * leden/únor 2010 |
||||
pátek 15. 1. / 20:00 Bouchard vystoupil v Čechách poprvé v lednu 2009 v pražském klubu 007, kde ho na bicí neplánovaně doprovázel Tomáš Kopáček aka Mon Insomnie. Tento pardubický zástupce podomácku nahrávaného melancholického lo-fi písničkářství doprovodí Rylanda Boucharda i o rok později v Divadle 29. Songwriter, který vydal několik těžko sehnatelných EP desek, nyní nahrává debutové album. Koncert je pořádán v rámci projektu Etnoconnexion - městský folklór za finanční podpory Pardubického kraje a statutárního města Pardubice. |
|||||
sobota 16. 1. / 20:00 Todor Vukmirovic - saxofon, klarinet, trumpeta, zpěv Vynikající francouzsko-srbská skupina Slonovski Bal se po čtyřech letech od svého posledního koncertu v Pardubicích vrací do Divadla 29 . Kdo zažil jejich balkánskou rumbu na některém ze tří koncertů v minulých letech, ví, že se jedná o opravdovou hudební lahůdku. Kapela během posledních dvou let radikálně změnila sestavu a z původních členů zůstal jen její zakladatel, saxofonista Todor Vukmirovic. Ačkoliv ubylo dechových nástrojů, kapela má stále neuvěřitelný drajv a její zvuk je nyní možná ještě víc balkánský než kdykoliv předtím. Hudba skupiny Slonovski Bal je svým pojetím, energičností a kvalitou srovnatelná s produkcí světově proslulých kapel tohoto druhu jako jsou například rumunští Fanfare Ciocarlia, makedonský Kočani Orkestar nebo Boban Markovič Orkestar. Představuje pozoruhodnou směsici nejrůznějších hudebních tradic, v níž je zastoupena tradice balkánských dechových kapel, dále pak cikánská, židovská a orientální hudba, stejně tak jako vlivy slovanské a středomořské hudby. Výsledkem je nesmírně energická hudba, hnaná vpřed ďábelsky rychlou rytmikou perkusí, basy a kytary nad níž krouží ornamentální linky akordeonu a klarinetu, doprovázené divokými sóly saxofonu. Tato formace servíruje svou živelnou hudbu s mimořádným hráčským umem a neutuchajícím nasazením. Koncerty skupiny Slonovski Bal jen vyjímečně nepřesáhnou dvě hodiny a dechberoucí spontaneita této kapely, dokáže nadchnout a roztančit kohokoliv bez ohledu na věk či momentální psychické rozpoložení. Muzikanti Slonovskeho Balu mají kromě svého původu (většina z nich jsou v Paříži žijící potomci emigrantů z bývalé Jugoslávie) společné též různé zkušenosti na poli hudebním, sahající od jazzu přes funk, rock atd. až k balkánské lidové hudbě. Skupina má na svém kontě pět alb a stovky koncertů po celé Evropě. Koncert je pořádán ve spolupráci s Alliance Francaise Pardubice v rámci projektu Etnoconnexion za finanční podpory statutárního města Pardubice a Pardubického kraje.www.slonovskibal.com * myspace.com/slonovskibal Vstupné: 180 Kč, studentské: 120 Kč |
|||||
pátek 29. 1. / 20:00 Premiérový koncert nového projektu Josefa Ostřanského a Doroty Barové. Kytarista a skladatel Josef Ostřanský se po mnohaletém působení ve skupinách Dunaj, E, Rale, Domácí lékař a BOO na několik let hudebně odmlčel a věnoval se činnosti humanitárního pracovníka v Čečensku. Po svém návratu do Čech obnovil spolu s Christophem Pajerem činnost skupiny BOO a začal připravovat materiál pro sólové hraní. Postupem času však zjistil, že ho sólový projekt úplně neuspokojuje a že pro své hraní potřebuje partnera. Tím se stala zpěvačka a cellistka Dorota Barová známá z dua Tara Fuki nebo ze skupiny Vertigo Quintet, která ovšem v Kuzmich Orchestra vyměnila violoncello za baskytaru a loopstation. Skladby Kuzmich Orchestra oscilují mezi intimní křehkostí umocňovanou hlavně vyjímečným zpěvem Dory Barové, elektroakustickým neofolkem, v němž se prolíná akustická kytara s vrstvením vokálů, i ostřejší bigbítovou polohou, které dominují repetitivní kytarové a baskytarové riffy s minimalisticky pojatými bicími. Kuzmich Orchestra se v Divadle 29 představí ve světové premiéře !!! Koncert je pořádán v rámci projektu Etnoconnexion – městský folklór za finanční podpory Pardubického kraje a statutárního města Pardubice . www.kuzmichorchestra.cz * www.josefostransky.cz |
|||||
středa 10. 2. / 20:00 Tomáš Dvořák a Jiří Libánský (Floex / Líba) a jejich unikátní hudební doprovod německého němého hororu Orlakovy ruce (r. Robert Wiene, Rakousko / Německo, 1924) . Ne jedná se o koncert v pravém slova smyslu - osou této nevšední performance je německý němý film Orlakovy ruce, který je ozvučen elektroakustickým hudebním doprovodem hudebních kosmických dvojčat - všestranného autora a producenta Tomáše Dvořáka (aka Floex - Andělem oceněná sólová deska Pocustone, soundtracky k hrám Samorost 2 a Machinárium, multimediální projekt Živá partitura, projekty s Ridinou Ahmedovou atd.) a grafického designera a pianisty Jiřího Libánského. Spolupráce a komponování F + L vychází z improvizace. Většina skladeb vznikla záznamem těchto improvizací ve studiu a následným hledáním a dopilováváním konkrétního hudebního tvaru. Je to entuziastický mix hudebního a zvukového experimentování na pomezí akustické, ambientní a experimentálně elektronické hudby. Orlakovy ruce stojí v tvorbě Roberta Wieneho poněkud v pozadí za jiným dílem, notoricky známým Kabinetem dr. Caligariho, který se stal synonymem pro německý expresionismus. Doznívání tohoto uměleckého směru je ale příznačný i pro Orlakovy ruce. Film, který vznikl v rakouské produkci, jde v linii Wieneho hororové tvorby. Pianista Paul Orlac (Conrad Veidt) přijde během nehody o obě ruce. V rámci experimentální transplantace mu jsou přioperovány ruce náhradní, jejichž vlastníkem byl ale úkladný vrah. A ruce začnou žít vlastním životem.... Ústředním motivem filmu se stává později hojně využívané téma o orgánech s vlastní vůlí (namátkou thajský horor Oko). Wiene tak rozehrává v expresionistických intencích hru s postavou dohnanou pochybnostmi o vlastní vině až na hranici šílenství, když sám Orlac pochybuje, zda-li vraždí skutečně ruce nebo on sám? Projekt Orlakovy ruce se poprvé úspěšně představil v roce 2009 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Představení je uváděno v rámci projektu Electroconnexion 2010 za finanční podpory statutárního města Pardubice,Pardubického kraje a Ministerstva kultury ČR. |
|||||
pátek 12. 2. / 20:00 Již několikrát v historii projektu Jazzconnexion se podařilo pozvat do Divadla 29 hudebníky, kteří představují světovou špičku v oblasti progresivního jazzu a volné improvizace. V nedávné minulosti to byl např. ruský bubeník Vladimir Tarasov, nebo finsko-norské trio Scorch v roce 2008. Americký saxofonista Ken Vandermark a jeho mezinárodní projekt iTi patří momentálně k tomu nejpozoruhodnějšíímu ze současné jazzové avantgardy. Protagonisté iTi – vedle Vandermarka norský bubeník Paal Nilssen-Love, německý hráč na analogový syntezátor Thomas Lehn a německý trombónista Johannes Bauer – jsou považováni za jedny z nejkreativnějších hudebníků světové freejazzové scény, jejichž diskografie by vydaly na několik hustě popsaných stran a o jejichž hudebních aktivitách kritika nešetří superlativy. Hudba tohoto tělesa vyniká neotřelými hudebními postupy, obrovskou dávkou energie a skvělou sehraností, díky níž spolu jednotliví muzikanti komunikují až telepaticky. Nekompromisně divoké pasáže, kterým dominují eruptivní bicí Paala Nilssena a Vandermarkův saxofon jsou střídány sci-fi zvuky Lehnova archaického syntezátoru a melodickými linkami Bauerova trombónu. Hudba iTi kvartetu se vzpírá popisu, musí se slyšet naživo. Mezinárodní kvartet iTi, který vystoupí v České republice poprvé a exkluzivně v Divadle 29, bude vrcholem jarní části letošního projektu Jazzconnexion. Americký saxofonista a skladatel Ken Vandermark (1964) je momentálně jeden z nejaktivnějších a také nejkreativnějších hudebníků na poli freejazzu a volné improvizace. Šíře jeho hudebních aktivit je opravdu mimořádná. Momentálně působí Vandermark v téměř 30ti skupinách a projektech, od dua po velké orchestry a spolupracuje s hudebníky jako je Peter Brötzmann, Mats Gustafson, Paal Nilssen-Love, Paul Lytton nebo Paul Rutherford. V loňském roce navštivil poprvé Prahu se svým Frame Quartetem. Thomas Lehn je německý pianista a věhlasný syntezátorový expert, který po studiu a hraní na klasické piano přešel ke hře na analogový syntezátor z 60. let. Ten mistrovsky ovládá a dokáže na něm rozehrát celé spektrum zvukových gestikulací a atmosferických ploch. Trombónista Johannes Bauer patří již po tři desetiletí k elitě evropského freejazzu. Pro jeho styl je příznačné střídání pečlivě prokomponovaných pasáží s co nejspontánnější improvizací. Vedle vlastních projektů vystupuje s Peterem Brötzmannem, Evanem Parkerem nebo s Evropským orchestrem Cecila Taylora. Bubeník Paal Nilssen-Love je momentálně asi největší bubenická hvězda norské jazzové scény. Jeho hra je charakteristická obrovským nasazením a tvůrčí nespoutaností. Vedle působení ve vlastních skupinách Scorch Trio, The Thing nebo Atomic si ho na své nahrávky a turné zvou i takové veličiny, jako jsou Pat Metheny nebo Nils Petter Molvar. Koncert je pořádán v rámci projektu Jazzconnexion za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice. |
|||||
| úterý 23. 2. / 20:00 MUFF Marcel Bárta - saxofony Hudební skupina Muff vznikla v roce 1999 v Praze. Muff hrají pouze původní kompozice, převážně z pera leadera kapely Marcela Bárty a klávesisty Jakuba Zitka. Vycházejí z jazzové nebo přesněji jazzrockové hudby 70. let, kapela je ovlivněna tvorbou Milese Davise, Wayne Shortera, Jimmi Hendrixe, MMW ap. Sami Muff o sobě říkají, že jejich hudba je směsí různých nálad s jazzgrooveovým spodkem, okořeněná laskavou psychedelií. Elektrizující nasazení, používání samplů, kosmických zvuků - to vše zde nalézáme ve vlastním, originálním pojetí. Kapela svými „nejazzovými“ prvky úspěšně komunikuje s jazzovým obecenstvem. Nyní se kvintet Muff vrací po tříleté pauze na česká podia se zbrusu novým repertoárem. Marcel Bárta je absolventem Konzervatoře v Plzni. Vystupoval s řadou známých jazzových hudebníků jako je James Moody, Tony Lakatos, Andrea Keller, Rich Perry. V roce 1995 získal stipendium na Berklee College of Music a v roce 1998 byl oceněn Českou jazzovou společností jako „Saxofonista roku“. Marcel Bárta hrál a nahrával mimo jiné s Orchestrem G. Broma, s Kontrabandem M. Svobody, se zpěvačkou Z. Dumkovou či s violoncellovým duem Tara Fuki. Je členem skupin Vertigo Quintet, Face of the Bass a Nuselského uměleckého orchestru – NUO. |
|||||
|
|||||
| sobota 27. 2. / 20:00 KAZETY eklektický předobraz popu David Doubek aka Ventolin – el. kytara, samplery, zpěv Elementární rytmický podklad přehlušují zkreslené kytarové riffy a doplňují je „nekomplikované“ klávesové melodie. Temný zvuk s jasným poselstvím. Heslovité slogany s dadaistickým nádechem občas střídají delší postromantické příběhy. Texty vznikají od začátku v češtině a kapela je tvoří kolektivně. Rozpolcenou a neklidnou dvojici hudebníků doplňuje audiovizuální specialista, který kultivuje černobílou estetiku. Na konci roku 2008 se Kazety seznamují s berlínským producentem a hudebníkem Jayrope a společně začínají připravovat nahrávání debutové desky. Jayrope producentsky spolupracoval mimo jiné s umělci jako Arto Lindsay, Rechenzentrum či Atari Teenage Riot , sám hraje v mnoha projektech a skupinách. V loňském roce produkoval desku Fonók kapely DVA. David Doubek aka Ventolin začal s hudbou v osmdesátých letech jako dětský folkový kytarista. V devadesátých letech hrál na baskytaru v kapele Zlá žena, koncem devadesátých let se zamiloval do programu Modplug Tracker a začal se věnovat především elektronické hudbě. Po elektro-analogové skupině Undo, založil skupinu Kazety. Sólově vystupuje s elektronickým projektem Ventolin. Johana Švarcová se kromě hudby věnuje také divadlu a filmu. Začínala jako herečka v divadle DNO, kde mimo jiné hrála v pouliční kapele na akordeon. Spoluzakládala dvě dívčí kapely (Děvčátka, Audiofenky). Po elektro-analogové skupině Undo založila skupinu Kazety. Složila hudbu k divadelním performance Triumf smrti a Kočka. V současnosti se věnuje experimentálním rozhlasovým hrám, DJingu a aktivitám okolo kolektivu Mikinikill. A Schwarz je jedním z iniciátorů volného sdružení Fiume, zabývá se experimentální animací a performance. Inscenoval audiovizuální představení Triumf smrti a Kočka. Konceptuální DJ (v současnosti kolektiv Mikinikill). Mezi jeho hobby patří smrt. Koncert pořádá a v přímém přenosu vysílá Český rozhlas Radio Wave v rámci Radio Wave Live Sessions.
|
|||||