Program * leden/únor 2010

středa 13. 1. / 20:00

Irena a Vojtěch HAVLOVI


Irena a Vojtěch Havlovi - zpěv, violy da gamba, klavír

Irena a Vojtěch Havlovi se po předloňském společném koncertě s Kora et le Mechanix vracejí se svými violami da gamba do Pardubic. Tentokrát však půjde o jejich sólový koncert.

Počátek vzájemné spolupráce dnes již legendárních světoběžníků Ireny a Vojtěcha Havlových se píše od pol. 80. let, kdy vznikla experimentální formace
Capella Antiqua e Moderna. Sdružení velmi jistě provádělo díla evropské klasické hudby od renesance až po současnost a Havlovi zde s úspěchem rozvíjeli svoje nevšední pojetí tradičních i novodobých skladebných technik a interpretačních postupů. První období jejich tvorby ukončuje rok 1990, kdy intenzivně spolupracovali s písničkářem Oldřichem Janotou a započala nová etapa jejich samostatného uměleckého zrání.

V 1. pol. 90. let manželé Havlovi postupně třikrát navštívili Indii a inspirováni její lidovou a duchovní hudbou vytvořili autorský komplet 4 CD. Na téma duchovního života Indie také natočili 2 autorské filmy (Agni, Maha Rudra Yagya). Ve filmových projektech i nadále pokračovali a výsledkem jejich práce byl hudebně vizuální projekt Tajemná gamelánie. Na poli kinematografického umění se Irena a Vojtěch Havlovi v průběhu následujících let prezentovali ještě několikrát, např. hudbou k celovečerním filmům Cesta pustým lesem Ivana Vojnára a Hranice stínů Martina Millera. Do jejich tvorby spadá také velké množství scénické hudby k televizním či divadelním inscenacím. Od roku 1990 počali Havlovi tříbit svůj osobitý hudební výraz a výsledkem těchto hledání je řada profilových CD (např. Háta H., Malé modré nic, Něžně ke světlu). Intenzivní koncertní aktivita ve 2. pol. 90. let je zavedla do mnoha koutů Evropy, Kanady i USA. Společně s avantgardními výtvarníky a divadelníky Petrem Niklem a Janou Svobodovou se v rámci představení Slunovrat podívali i do Afriky a Japonska.

Havlovi spolupracovali s celou řadou vynikajících tuzemských i zahraničních osobností jakými jsou bubeník Alan Vitouš, kytarista Tony Ackerman, flétnista Jiří Stivín, hráč na šakuhači Vlastislav Matoušek, ale také tanečníci Karel Vaněk a Eva Černá či výtvarník Radek Pilař. Ve Spojených státech, kde hráli na pozvání slavných The Clogs, vystupovali mj. po boku takových es světové alternativní scény jako jsou Sufjan Stevens, My Brightest Diamond nebo Amiina. Dokumentární film o hudebním i partnerském soužití Ireny a Vojtěcha Havlových nazvaný Little Blue Nothing o nich v roce 2009 natočil světoznámý filmař Vincent Moon. V poslední době se např. podíleli na kompilaci For Semafor, natočili společně s Petrem Korbelářem
a Janem Kotulánem album Po větru lehce a zahráli si na chystané desce Gurun Gurun.

Dlouhé meditační plochy jejich hudby inspirované východním myšlením i ona elektrizující forma komunikace umělců při živých vystoupeních má za následek to, že sama kritika neví kam přesně jejich tvorbu zařadit. Výrazový rozptyl používaných vyjadřovacích prostředků bývá totiž u manželů Havlových ve většině případů natolik rozmanitý, mnohotvárný a hlavně neustále se proměňující, že jakýkoliv pokus o alespoň rámcové slovní zachycení podstaty jejich muzikantského dialogu za konkrétní skutečností nutně pokulhává. Jejich hudba v sobě nese nádech poetičnosti a inspirace neevropskými kulturami je v ní velmi patrná. Manželé Havlovi berou svou uměleckou tvorbu jako poslání a svou hudbu jako dar, kterým předávají mírumilovné duchovní poselství.


Koncert je pořádán v rámci projektu Etnoconnexion - městský folklór za finanční podpory Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.

www.havlovi.wz.cz

Vstupné: 100 Kč

 
     
       

pátek 15. 1. / 20:00

MON INSOMNIE * Ryland BOUCHARD (USA)

Portlandský písničkář Ryland Bouchard působil do roku 2007 v projektu The Robot Ate Me. Vydal několik uznávaných folk-experimentálních nahrávek na labelech jako 5 Rue Christine nebo Kill Rock Stars. V poslední době se rozhodl ve své kutilské indi-pop dráze pokračovat pod svým vlastním jménem. Mnozí ho označují jako nejplodnějšího a nejvynalézavějšího songwritera poslední dekády. Loni vydal rozsáhlé dvojalbum Seeds, na kterém ubylo experimentování, ale o to víc si na své přijdou fanoušci intimních lo-fi písniček. V listopadu Ryland vydal novou desku Cowbirds & Cuckoos, na jejíž podporu vyjíždí opět sám na několika měsíční evropské turné.

Bouchard vystoupil v Čechách poprvé v lednu 2009 v pražském klubu 007, kde ho na bicí neplánovaně doprovázel Tomáš Kopáček aka Mon Insomnie. Tento pardubický zástupce podomácku nahrávaného melancholického lo-fi písničkářství doprovodí Rylanda Boucharda i o rok později v Divadle 29. Songwriter, který vydal několik těžko sehnatelných EP desek, nyní nahrává debutové album.

Koncert je pořádán v rámci projektu Etnoconnexion - městský folklór za finanční podpory Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.

myspace/rylandbouchard * myspace/moninsomnie

Vstupné: 100 Kč

 
     
   

sobota 16. 1. / 20:00

SLONOVSKI BAL (Francie)

Todor Vukmirovic - saxofon, klarinet, trumpeta, zpěv
Ersoy Kazimov - perkuse, darbuka
Bane Zdravkovic – kytara, zpěv
Antoine Girard – akordeon
Daniel Puhek – kontrabas
Volan Berthou – tapan, perkuse

Vynikající francouzsko-srbská skupina Slonovski Bal se po čtyřech letech od svého posledního koncertu v Pardubicích vrací do Divadla 29 . Kdo zažil jejich balkánskou rumbu na některém ze tří koncertů v minulých letech, ví, že se jedná o opravdovou hudební lahůdku. Kapela během posledních dvou let radikálně změnila sestavu a z původních členů zůstal jen její zakladatel, saxofonista Todor Vukmirovic. Ačkoliv ubylo dechových nástrojů, kapela má stále neuvěřitelný drajv a její zvuk je nyní možná ještě víc balkánský než kdykoliv předtím.

Hudba skupiny Slonovski Bal je svým pojetím, energičností a kvalitou srovnatelná s produkcí světově proslulých kapel tohoto druhu jako jsou například rumunští Fanfare Ciocarlia, makedonský Kočani Orkestar nebo Boban Markovič Orkestar. Představuje pozoruhodnou směsici nejrůznějších hudebních tradic, v níž je zastoupena tradice balkánských dechových kapel, dále pak cikánská, židovská a orientální hudba, stejně tak jako vlivy slovanské a středomořské hudby. Výsledkem je nesmírně energická hudba, hnaná vpřed ďábelsky rychlou rytmikou perkusí, basy a kytary nad níž krouží ornamentální linky akordeonu a klarinetu, doprovázené divokými sóly saxofonu. Tato formace servíruje svou živelnou hudbu s mimořádným hráčským umem a neutuchajícím nasazením. Koncerty skupiny Slonovski Bal jen vyjímečně nepřesáhnou dvě hodiny a dechberoucí spontaneita této kapely, dokáže nadchnout a roztančit kohokoliv bez ohledu na věk či momentální psychické rozpoložení.

Muzikanti Slonovskeho Balu mají kromě svého původu (většina z nich jsou v Paříži žijící potomci emigrantů z bývalé Jugoslávie) společné též různé zkušenosti na poli hudebním, sahající od jazzu přes funk, rock atd. až k balkánské lidové hudbě. Skupina má na svém kontě pět alb a stovky koncertů po celé Evropě.

Koncert je pořádán ve spolupráci s Alliance Francaise Pardubice v rámci projektu Etnoconnexion za finanční podpory statutárního města Pardubice a Pardubického kraje.

www.slonovskibal.com * myspace.com/slonovskibal

Vstupné: 180 Kč, studentské: 120 Kč

 
     
   

pátek 29. 1. / 20:00

KUZMICH ORCHESTRA

Dorota Barová - zpěv, baskytara, loops
Josef Ostřanský - kytary, perkuse, loops

Premiérový koncert nového projektu Josefa Ostřanského a Doroty Barové.

Kytarista a skladatel Josef Ostřanský se po mnohaletém působení ve skupinách Dunaj, E, Rale, Domácí lékař a BOO na několik let hudebně odmlčel a věnoval se činnosti humanitárního pracovníka v Čečensku. Po svém návratu do Čech obnovil spolu s Christophem Pajerem činnost skupiny BOO a začal připravovat materiál pro sólové hraní. Postupem času však zjistil, že ho sólový projekt úplně neuspokojuje a že pro své hraní potřebuje partnera. Tím se stala zpěvačka a cellistka Dorota Barová známá z dua Tara Fuki nebo ze skupiny Vertigo Quintet, která ovšem v Kuzmich Orchestra vyměnila violoncello za baskytaru a loopstation. Skladby Kuzmich Orchestra oscilují mezi intimní křehkostí umocňovanou hlavně vyjímečným zpěvem Dory Barové, elektroakustickým neofolkem, v němž se prolíná akustická kytara s vrstvením vokálů, i ostřejší bigbítovou polohou, které dominují repetitivní kytarové a baskytarové riffy s minimalisticky pojatými bicími. Kuzmich Orchestra se v Divadle 29 představí ve světové premiéře !!!

Koncert je pořádán v rámci projektu Etnoconnexion – městský folklór za finanční podpory Pardubického kraje a statutárního města Pardubice .

www.kuzmichorchestra.cz * www.josefostransky.cz

Vstupné: 100 Kč

 
     
   

středa 10. 2. / 20:00

FLOEX & LÍBA: Orlakovy ruce

Tomáš Dvořák a Jiří Libánský (Floex / Líba) a jejich unikátní hudební doprovod německého němého hororu Orlakovy ruce (r. Robert Wiene, Rakousko / Německo, 1924) . Ne jedná se o koncert v pravém slova smyslu - osou této nevšední performance je německý němý film Orlakovy ruce, který je ozvučen elektroakustickým hudebním doprovodem hudebních kosmických dvojčat - všestranného autora a producenta Tomáše Dvořáka (aka Floex - Andělem oceněná sólová deska Pocustone, soundtracky k hrám Samorost 2 a Machinárium, multimediální projekt Živá partitura, projekty s Ridinou Ahmedovou atd.) a grafického designera a pianisty Jiřího Libánského. Spolupráce a komponování F + L vychází z improvizace. Většina skladeb vznikla záznamem těchto improvizací ve studiu a následným hledáním a dopilováváním konkrétního hudebního tvaru. Je to entuziastický mix hudebního a zvukového experimentování na pomezí akustické, ambientní a experimentálně elektronické hudby.

Orlakovy ruce stojí v tvorbě Roberta Wieneho poněkud v pozadí za jiným dílem, notoricky známým Kabinetem dr. Caligariho, který se stal synonymem pro německý expresionismus. Doznívání tohoto uměleckého směru je ale příznačný i pro Orlakovy ruce. Film, který vznikl v rakouské produkci, jde v linii Wieneho hororové tvorby. Pianista Paul Orlac (Conrad Veidt) přijde během nehody o obě ruce. V rámci experimentální transplantace mu jsou přioperovány ruce náhradní, jejichž vlastníkem byl ale úkladný vrah. A ruce začnou žít vlastním životem.... Ústředním motivem filmu se stává později hojně využívané téma o orgánech s vlastní vůlí (namátkou thajský horor Oko). Wiene tak rozehrává v expresionistických intencích hru s postavou dohnanou pochybnostmi o vlastní vině až na hranici šílenství, když sám Orlac pochybuje, zda-li vraždí skutečně ruce nebo on sám?

Projekt Orlakovy ruce se poprvé úspěšně představil v roce 2009 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

Představení je uváděno v rámci projektu Electroconnexion 2010 za finanční podpory statutárního města Pardubice,Pardubického kraje a Ministerstva kultury ČR.

www.floex.cz * www.csfd.cz

Vstupné: 100 Kč

 
     
   

pátek 12. 2. / 20:00

iTi (USA/NOR/D)

Ken Vandermark / Johannes Bauer

Thomas Lehn / Paal Nilssen-Love


Ken Vandermark – tenorsaxofon, klarinet
Thomas Lehn – elektronika, analogový syntezátor
Johannes Bauer – trombón
Paal Nilssen-Love – bicí

Již několikrát v historii projektu Jazzconnexion se podařilo pozvat do Divadla 29 hudebníky, kteří představují světovou špičku v oblasti progresivního jazzu a volné improvizace. V nedávné minulosti to byl např. ruský bubeník Vladimir Tarasov, nebo finsko-norské trio Scorch v roce 2008. Americký saxofonista Ken Vandermark a jeho mezinárodní projekt iTi patří momentálně k tomu nejpozoruhodnějšíímu ze současné jazzové avantgardy. Protagonisté iTi – vedle Vandermarka norský bubeník Paal Nilssen-Love, německý hráč na analogový syntezátor Thomas Lehn a německý trombónista Johannes Bauer – jsou považováni za jedny z nejkreativnějších hudebníků světové freejazzové scény, jejichž diskografie by vydaly na několik hustě popsaných stran a o jejichž hudebních aktivitách kritika nešetří superlativy. Hudba tohoto tělesa vyniká neotřelými hudebními postupy, obrovskou dávkou energie a skvělou sehraností, díky níž spolu jednotliví muzikanti komunikují až telepaticky. Nekompromisně divoké pasáže, kterým dominují eruptivní bicí Paala Nilssena a Vandermarkův saxofon jsou střídány sci-fi zvuky Lehnova archaického syntezátoru a melodickými linkami Bauerova trombónu. Hudba iTi kvartetu se vzpírá popisu, musí se slyšet naživo. Mezinárodní kvartet iTi, který vystoupí v České republice poprvé a exkluzivně v Divadle 29, bude vrcholem jarní části letošního projektu Jazzconnexion.

Americký saxofonista a skladatel Ken Vandermark (1964) je momentálně jeden z nejaktivnějších a také nejkreativnějších hudebníků na poli freejazzu a volné improvizace. Šíře jeho hudebních aktivit je opravdu mimořádná. Momentálně působí Vandermark v téměř 30ti skupinách a projektech, od dua po velké orchestry a spolupracuje s hudebníky jako je Peter Brötzmann, Mats Gustafson, Paal Nilssen-Love, Paul Lytton nebo Paul Rutherford. V loňském roce navštivil poprvé Prahu se svým Frame Quartetem.

Thomas Lehn je německý pianista a věhlasný syntezátorový expert, který po studiu a hraní na klasické piano přešel ke hře na analogový syntezátor z 60. let. Ten mistrovsky ovládá a dokáže na něm rozehrát celé spektrum zvukových gestikulací a atmosferických ploch.

Trombónista Johannes Bauer patří již po tři desetiletí k elitě evropského freejazzu. Pro jeho styl je příznačné střídání pečlivě prokomponovaných pasáží s co nejspontánnější improvizací. Vedle vlastních projektů vystupuje s Peterem Brötzmannem, Evanem Parkerem nebo s Evropským orchestrem Cecila Taylora.

Bubeník Paal Nilssen-Love je momentálně asi největší bubenická hvězda norské jazzové scény. Jeho hra je charakteristická obrovským nasazením a tvůrčí nespoutaností. Vedle působení ve vlastních skupinách Scorch Trio, The Thing nebo Atomic si ho na své nahrávky a turné zvou i takové veličiny, jako jsou Pat Metheny nebo Nils Petter Molvar.

Koncert je pořádán v rámci projektu Jazzconnexion za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.

www.kenvandermark.com * www.thomaslehn.com

Vstupné: 150 Kč, studentské: 100 Kč


 
     
    úterý 23. 2. / 20:00

MUFF

Marcel Bárta - saxofony
Jiří Šimek
– el. kytara
Jakub Zitko
– klávesy, samply
Jakub Vejnar
- basa, stics
Roman Vícha
- bicí

Hudební skupina Muff vznikla v roce 1999 v Praze. Muff hrají pouze původní kompozice, převážně z pera leadera kapely Marcela Bárty a klávesisty Jakuba Zitka. Vycházejí z jazzové nebo přesněji jazzrockové hudby 70. let, kapela je ovlivněna tvorbou Milese Davise, Wayne Shortera, Jimmi Hendrixe, MMW ap.

Sami Muff o sobě říkají, že jejich hudba je směsí různých nálad s jazzgrooveovým spodkem, okořeněná laskavou psychedelií. Elektrizující nasazení, používání samplů, kosmických zvuků - to vše zde nalézáme ve vlastním, originálním pojetí. Kapela svými „nejazzovými“ prvky úspěšně komunikuje s jazzovým obecenstvem. Nyní se kvintet Muff vrací po tříleté pauze na česká podia se zbrusu novým repertoárem.

Marcel Bárta je absolventem Konzervatoře v Plzni. Vystupoval s řadou známých jazzových hudebníků jako je James Moody, Tony Lakatos, Andrea Keller, Rich Perry. V roce 1995 získal stipendium na Berklee College of Music a v roce 1998 byl oceněn Českou jazzovou společností jako „Saxofonista roku“. Marcel Bárta hrál a nahrával mimo jiné s Orchestrem G. Broma, s Kontrabandem M. Svobody, se zpěvačkou Z. Dumkovou či s violoncellovým duem Tara Fuki. Je členem skupin Vertigo Quintet, Face of the Bass a Nuselského uměleckého orchestru – NUO.

Koncert je pořádán v rámci projektu Jazzconnexion 2010 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.

www.myspace.com/mufforever

Vstupné: 100 Kč

 
   


 
    sobota 27. 2. / 20:00

KAZETY

eklektický předobraz popu

David Doubek aka Ventolin – el. kytara, samplery, zpěv
Johana Švarcová – klávesy, zpěv
A Schwarz – VJ

Elementární rytmický podklad přehlušují zkreslené kytarové riffy a doplňují je „nekomplikované“ klávesové melodie. Temný zvuk s jasným poselstvím. Heslovité slogany s dadaistickým nádechem občas střídají delší postromantické příběhy. Texty vznikají od začátku v češtině a kapela je tvoří kolektivně. Rozpolcenou a neklidnou dvojici hudebníků doplňuje audiovizuální specialista, který kultivuje černobílou estetiku.

Na konci roku 2008 se Kazety seznamují s berlínským producentem a hudebníkem Jayrope a společně začínají připravovat nahrávání debutové desky. Jayrope producentsky spolupracoval mimo jiné s umělci jako Arto Lindsay, Rechenzentrum či Atari Teenage Riot , sám hraje v mnoha projektech a skupinách. V loňském roce produkoval desku Fonók kapely DVA.
V červenci 2009 Kazety strávili tři týdny nahráváním v téměř opuštěné podještědské osadě Padouchov. Deska Kazety vyšla v listopadu 2009 u X-production.

David Doubek aka Ventolin začal s hudbou v osmdesátých letech jako dětský folkový kytarista. V devadesátých letech hrál na baskytaru v kapele Zlá žena, koncem devadesátých let se zamiloval do programu Modplug Tracker a začal se věnovat především elektronické hudbě. Po elektro-analogové skupině Undo, založil skupinu Kazety. Sólově vystupuje s elektronickým projektem Ventolin.

Johana Švarcová se kromě hudby věnuje také divadlu a filmu. Začínala jako herečka v divadle DNO, kde mimo jiné hrála v pouliční kapele na akordeon. Spoluzakládala dvě dívčí kapely (Děvčátka, Audiofenky). Po elektro-analogové skupině Undo založila skupinu Kazety. Složila hudbu k divadelním performance Triumf smrti a Kočka. V současnosti se věnuje experimentálním rozhlasovým hrám, DJingu a aktivitám okolo kolektivu Mikinikill.

A Schwarz je jedním z iniciátorů volného sdružení Fiume, zabývá se experimentální animací a performance. Inscenoval audiovizuální představení Triumf smrti a Kočka. Konceptuální DJ (v současnosti kolektiv Mikinikill). Mezi jeho hobby patří smrt.

Koncert pořádá a v přímém přenosu vysílá Český rozhlas Radio Wave v rámci Radio Wave Live Sessions.

www.myspace.com/kazety


Vstup volný