|
Program * září 2008 neděle 7 / 19:00 KOMÁREK - DOBEŠ - VARTANIAN: Vážka IV vážka … tanec, který každý umí, ale ne každý ho tančí … Pátek se zavřel do ptačí klece, Robinson se nejspíše pomátl, pěstuje chrysantemy, astry, gladioly a vzpomínky. Pořádá o.s. Terra Madoda ve spolupráci s Divadlem 29 v rámci projektu Ostrovy v pohybu. Tento projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury ČR, statutárního města Pardubice a Pardubického kraje. |
||||
úterý 16 / 20:00 „ Jsem nemocný. Mám nemocné srdce a hlavu. Nemohu jíst, spát, nemohu být tím, kým jsem byl před tím. Jsem chvíli jako v extázi a v zápětí deprimovaný. Jednu chvíli se směju a vzápětí pláču. Co jsi mi to udělala? Tohle šílenství mě zabíjí. Co to jenom je? Je to láska. Láska. Jsem zamilovaný a nenávidím to. Nenávidím to, že tě miluju. Ztratil jsem nad sebou kontrolu. Radost, žal, tohle nebe a peklo, tomu všichni říkají láska. " Představení Miluj mě britského choreografa a tanečníka Nigela Charnocka a skupiny Nanohach vznikalo během letních rezidenčních pobytů těchto umělců v pražském Divadle Ponec a v Divadle 29 . Tímto tvůrčím pobytem Divadlo 29 a o.s. Terra Madoda navazují na spolupráci z roku 2006 , kdy zde tento soubor pod vedením rumunské choreografky Ioany Popovici nazkoušel představení Portrét. Toto představení získalo v roce 2007 nejprestižnější české ocenění v oblasti tance - Cenu SAZKY za objev tanci. Nigel Charnock - tanečník, choreograf a režisér - významná osobnost a evropsky proslulý umělec, se kterým již např. Praha měla několikrát možnost se osobně potkat. Jako autor ve svých dílech prokazuje velkou citlivost a smysl pro upřímné sdělení a kvalitu vyjádření. Nigel Charnock má ve svém bohatém uměleckém životopise dva důležité body. V roce 1986 spoluzaložil taneční soubor DV8 Lloyda Newsona , jehož působení silně ovlivnilo vývoj současného tanečního dění ve světě a vnímání tanečního divadla ve společnosti. O deset let později, v roce 1996 založil vlastní soubor The Charnock Company . Občanské sdružení a skupina tanečního divadla Nanohach se již několik let pohybují v profesionální tanečně divadelní oblasti. Podporují a realizují taneční umělecké aktivity a vytváří podmínky pro mezinárodní výměnu umělců se zaměřením na takové projekty, které umožňují spolupráci českých tanečníků se zahraničními subjekty. Umělecký záměr skupiny je založen na vzájemné kreativní spolupráci tanečníků s hostujícím choreografem. Debutem skupiny je celovečerní diptych "Naměkko Naostro". Další projekty: “Struktury vratkosti", "Synchronicity", ".konstrukt.um.", "Hechizada de Luxe", "Portrét", "-gracerunners-", "Resonance", "DeRbrouk". Součástí tvorby Nanohach je vytváření původní hudby a zvukového designu, stejně jako autorského světelného designu, scénografie a kostýmů. Tvorba skupiny byla několikrát oceněna nejprestižnější cenou v oblasti současného tanečního divadla – Cenou SAZKY za objev v tanci 2007 (Portrét), Cenou SAZKY za interpretaci 20 07 (Anna Caunerová - Portrét) a Cenou SAZKY za interpretaci 2006 (Lea Čapková - Struktury vratkosti a Synchronicity). Představení vzniklo za podpory: Pořádá o.s. Terra Madoda ve spolupráci s Divadlem 29 v rámci projektu Ostrovy v pohybu . Tento projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury ČR, statutárního města Pardubice a Pardubického kraje. |
|||||
| pátek 19 / 20:00 LENKA BARTŮŇKOVÁ / DORA HOŠTOVÁ: DO SVĚTA / TO THE WORLD (CZ/USA) Námět, choreografie, interpretace: Dora Hoštová, Lenka Bartůňková, Chase Granoff (USA), Alexe Escalente (USA). Light design: Jan Komárek Hudba:Džian Baban Prezentace výsledku společného česko-amerického projektu, který se v sezóně 2007 / 2008 odehrál v rámci spolupráce mezi Tanec Praha o. s. a Dance Theatre Workshop v New Yorku. Tématem představení v režii 2 českých a 2 amerických tvůrkyň/tvůrců je, jak jinak, kulturní rozdíl a kulturní šok. Českou republiku v tomto projektu zastupuje dvojice tanečnic a choreografek: Lenka Bartůňková a Dora Hoštová, jejichž sólové projekty Knihovna a Bio-Graf byly letos v červnu uvedeny v Divadle 29 v rámci festivalu Tanec Praha. Lenka Bartůňková o česko-americkém představení uvádí: „Hlavním tématem projektu je cesta do země jiné kultury. Zvědavost, očekávání a představy se kterými přijíždíme do jiné civilizace. Odlišnost vlastní kultury a srovnávání s tou druhou. Rozpačitost a překvapení, setkání s lidmi jiné mentality, odlišných názorů a způsobu výchovy. Setkání s člověkem jehož původ vychází z jiných historických kořenů, tradic a zvyků. Respekt a poznání druhých i sebe sama. Způsob komunikace a potřeba porozumění.“ Představení „Do světa“ bude mít premiéru v pražském Divadle Ponec a jedinou českou reprízu v Divadle 29. Lenka Bartůňková po absolutoriu Duncan Centra studovala na Folkwang Hochschule v německém Essenu pod vedením známých osobností z okruhu choreografky Piny Bausch. Po tři roky Lenka spolupracovala s německou skupinou Renegade Theater a dále také s choreografy jako např. Samir Akika, Norbert Steinwartz, La Fura dels Baus, nebo Chikako Kaido. Za svou choreografickou tvorbu získala několik ocenění (např. "Café", "Libera me", "Panter", "Za 5 min 12 ", "Proudy"). V roce 2005 získala I.Cenu na Mezinárodní choreografické soutěži Cena Jarmily Jeřábkové, dále zvláštní ocenění České taneční platformy ( 2006 ) - stipendium v New Yorku. V roce 2008 obdržela za své představení Knihovna nejprestižnější tuzemské ocenění v oblasti tance – Cenu SAZKY za objev v tanci za rok 2008. V současné době žije ve Španělsku, kde se zabývá vlastní tvorbou a výukou současného tance. Dora Hoštová absolvovala Konzervatoř Duncan centre, kde je od roku 2001 pedagožkou. Jako interpretka spolupracovala s řadou českých i zahraničních choreografů (Ben Bergmans, Petra Hauerová, Petr Tyc, Istvan Juhos nebo Chiara Girolomini). V roce 2006 získala vedle ocenění na mezinárodní choreografické soutěži Masdanza i 1. místo v mezinárodní choreografické soutěži Jarmily Jeřábkové. V rámci festivalu Tanec Praha bylo v Divadle 29 letos v červnu uvedeno její sólové představení Bio-graf. Představení je uváděno v rámci projektu Cizinci v Čechách za podpory Pardubického kraje a statutárního města Pardubice. |
|||||
pondělí 22 - sobota 26 |
|||||
úterý 23 / 17:00 Sestry Steinovy připravily na letošní podzim kolekci lidových písní pro dětské posluchače nazvanou Měsíček svítí. Současně s deskou vychází u nakladatelství Baobab originální ilustrovaný zpěvník těchto písní od jejich dlouholeté souputnice, malířky z Vysočiny Terezy Říčanové. CD obsahuje 26 písní v prostém, ale pestrém aranžmá (od zpěvu dětí s doprovodem praskajících větviček až po nenápadné temné elektronické bublání Tálinského rybníka, Luciin klavír si občas hraje na natahovací hrací strojek…). Sestry Steinovy podle svých slov myslely i na rodiče, kteří bývají nuceni desky svých dětí poslouchat často několik týdnů nepřetržitě - a snažily se aby byla deska zábavná pro obě generace. Část písní zpívají sestry samy, na část si vypátraly talentované, ale neškolené děti („Chtěly jsme po nich přirozené, nespoutané zpívání.“). |
|||||
úterý 23 / 20:00 Sestry Steinovy samy sebe rády označují ironickým úslovím „maminkovský folk“, což je ale (sebe)označení poněkud zavádějící. Hrají výraznou a značně osobitou odrůdu moderního městského folku, která fakticky hraničí až se zpívanou poezií všedního dne. Ačkoliv Sestry Steinovy vzešly z čistě folkového prostředí, svým stylem prezentace i psaním vlastní tvorby jsou na hony vzdáleny tomu, čemu se – tu více, tu méně právem – říká „kotlíkaření“. Originální melodie, často nezvyklé vedení dvojhlasu,důraz na rytmickou stránku hudby, určovanou jednoduchými, skoro bluesově znějícími figurami a riffy akustických kytar, popuštěná stavidla energie,otevřenost vůči vlivům z jiných hudebních žánrů a přirozeně texty, v nichž bývá zdůrazňována otevřenost, až intimnost v tématech ženských, křesťanských i mnohých jiných.Tato bezhraničnost umožňuje Sestrám Steinovým vystupovat před různými typy publika. Jakkoli jsou i nadále atrakcí především folkových přehlídek,míhají sei na akcích rockových či alternativních – a nikdy nepůsobí jako vetřelkyně. Úspěch „Steinovek“ je jedním z důkazů, že u těch, kterým se dá věřit každý tón, vůbec nerozhoduje forma sdělení a žánrová klasifikace se jeví jako nesmyslné blábolení. |
|||||
| pátek 26 / 20:00 FANFARA COMPLEXA (HUN/ROM) Péter Bede – tenorsaxofon, altsaxofon Na pozvání Divadla 29 přijede poprvé do České republiky maďarsko-rumunská skupina Fanfara Complexa, která zde vystoupí v rámci projektu Etnoconnexion – tradice v pohybu. Kapela, jejíž nástrojové obsazení tvoří dvojice saxofonů, koboz (rumunská loutna) a tapan (oboustranný makedonský buben) hraje s neutuchajícím nasazením a mimořádnou muzikantskou suverenitou své živelné a někdy až neuvěřitelně rychlé skladby, s nimiž by jistě obstáli i vedle známějších kapel podobného ražení jako jsou např. rumunští Fanfare Ciocarlia, maďarští Besh´o´drom, makedonský Kočani Orkestar nebo Slonovski Bal z Francie. Můžeme se tedy těšit na více než dvě hodiny trvající hudební událost, která nás zasvětí do moldavské taneční hudby i do toho jak vypadá pravý maďarský táncház, v němž se mísí hudební tradice z oblasti celého karpatského oblouku. Velkou inspirací pro hudebníky Fanfara Complexa bylo setkání s tradiční taneční muzikou jaká se hraje v Moldově, což je region nacházející se mezi rumunskou Transylvánií a moldavskou Besarábií. Tato hudba využívá flétny, loutnu a buben, které doplňuje v Moldavské hudbě stále populárnější saxofon. Na podobném základu stojí i hudba skupiny Fanafara Complexa, jejíž členové při svých cestách sbírají autentický hudební materiál, který pak využívají.v hudbě své kapely. Proto můžeme ve skladbách Fanfare Complexa slyšet hojně i další hudební tradice jako jsou maďarský a rumunský folklór, balkánská dechovka nebo orientální a cikánská hudba. Saxofonista Péter Bede (1981) patří k největším nadějím současného maďarského jazzu. Přes svůj věk ovládá svůj nástroj s obdivuhodnou bravurou a invencí a pohybuje se jak na jazzové tak i na folkové scéně. Vedle působení v několika jazzových projektech je členem Gypsy Cimbalom Bandu slavného maďarského cymbalisty Kálmána Balogha. Saxofonista Csaba Tüzkö absolvoval Konzervatoř Bély Bartóka. Od poloviny 90. let pobýval v Paříži a poté v Sydney, kde působil v celé řadě jazzových kapel od tria až po big band. Po návratu do Budapeště působí ve skupinách Szakcsi Generation Band, Elemér Balász Quintet a ve svém Csaba Tüzkö Septetu. Hráče na makedonský buben tapan Félixe Benkeho můžete znát z maďarské skupiny Zuboly , se kterou v Pardubicích již dvakrát koncertoval (naposledy letos na festivalu Ostrovy/Islands). Skupina Fanfare Complexa, jejíž domovskou scénou je známý budapešťský klub Fonó, je pravidelným hostem festivalu Media Wave v Györu a podnikla řadu koncertních turné. V roce 2006 např. absolvovala turné v Číně a v Kurdistánu. Koncert je uváděn v rámci projektu Etnoconnexion – tradice v pohybu za finanční podpory Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.
| |||||