|
Program * duben 2011 Festival JS 2011 Pardubice uvede 22 nových filmových dokumentů z celého světa. K projekcím od 18:00 v každém z festivalových dní proběhnou tématické debaty s pozvanými hosty. Pořádá společnost Člověk v tísni, o.p.s. ve spolupráci s o.s. Terra Madoda a Divadlem 29. Partnerem odborných debat při festivalu Jeden svět 2011 Pardubice je Dům techniky Pardubice.
Jednotlivé vstupné 60 Kč,film s debatou 70 Kč, permanentka 350 Kč |
||||
pátek 8 / 20:00 Palagrachio je od roku 2006 název pro hudební setkání pianisty Petera Grahama a hráče na amplifikovaný pletací stroj Dopleta Ivana Palackého. Duo hraje důsledně hudbu přítomného okamžiku. Oba hudebníci se během koncertu pokouší intuitivně rozhodnout, co už zahráno být nemusí. V roce 2010 vyšla na značce Uceroz jejich první studiová nahrávka nazvaná Looking For A Looking For.Publicista Pavel Klusák o duu Palagrachio napsal: „Ono to zní trochu cirkusácky, hrát na pletací stroj Dopleta. Ve skutečnosti je pletač Ivan Palacký hlubinným improvizátorem a kutačem zvuků z různých zdrojů. Jemné „soundscapes“, v nichž Dopleta někdy odtikává jako stroj času, se v poslední dekádě staly stylově čerstvou událostí české scény: alternativa v posttechnologickém věku. V duu Palagrachio je mu partnerem klavírista Peter Graham – což je zajímavé, protože přichází z akademických „skladatelských“ kruhů. Ale žádná akademičnost se nekoná: Graham rozpouští „normální“ klavírní hru do něžného testování nástroje a šramotů: jako by vyndal zátku, z klavíru odtekly tóny, ale hrálo se dál.” Ivan Palacký je architekt a hudebník – v současnosti v zahraničí pravděpodobně nejznámější český volný improvizátor. V 80. a 90. letech hrál v různých skupinách a účastnil se rozmanitých hudebních projektů. Absolvoval mnoho koncertů s triem Sledě, živé sledě. Je členem audiovizuálního improvizačního dua Koberce, záclony (s Filipem Cenkem). Vede si zvukový deník ze svých cest – zaznamenává útržky příběhů, podivné zvuky a rozmanité „akustické chyby“. Od roku 2002 se věnuje volné improvizaci a rád se zúčastňuje krátkodobých projektů (spolupráce s duem Cremaster, Willem Guthriem, Andreou Neumann, Klausem Filipem, Tetuzi Akiyamou, Toshimaru Nakamurou ad.). Stejně rád však hraje i sám. Od roku 2005 se jeho hlavní zálibou stalo „dolování“ zvuků z amplifikovaného jednolůžkového pletacího stroje Dopleta 160 a 180. V roce 2009 založil label Uceroz, kde doposud vydal dvě alba studiových nahrávek se svými nejoblíbenějšími spolupracovníky.Ivan Palacký své tvorbě říká: „Myslím, že pro mé hraní je charakteristické jakési intuitivní "krájení času" a snaha dojít vždycky do bodu, kdy nevím, jak celá věc funguje a kdy mě to vykolejí natolik, že tomu přestávám chtít přijít na kloub a charakteristické je, že mi až tolik nezáleží na prostředcích, kterými tohoto stavu dosáhnu. A taky - z mé profese, architektury, pochází zájem o tektoniku hraní: proporce a poměry mezi jednotlivými částmi a o to nejtěžší: jakési podvědomě přesně umístěné "body obratu", které celou, většinou neuchopitelně plynoucí, zvukovou situaci mění a posouvají...“Peter Graham vystudoval na brněnské konzervatoři hru na varhany u Josefa Pukla a kompozici u Bohuslava Řehoře. Ve studiu pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění ve třídě Aloise Piňose. Po dokončení vysoké školy prošel řadou zaměstnání - byl korepetitorem tanečního oddělení brněnské konzervatoře, rozhlasovým hudebním režisérem, dělníkem Českého hudebního fondu a učitelem na hudební škole. V současnosti vyučuje na katedře kompozice a dirigování Hudební fakulty Janáčkovy Akademie múzických umění v Brně a od roku 1993 každoročně dramaturgicky připravuje brněnský mezinárodní festival soudobé hudby Expozice nové hudby.Hlavní Grahamovou doménou je skladatelská tvorba, jež má široký stylový i žánrový záběr, i když převažují intimně laděná komorní díla s výrazným hledačským impulsem. Jeho skladby se setkávají se s velkým ohlasem i na koncertech soudobé hudby v zahraničí (Velká Británie, Německo, Polsko, Rakousko, Itálie, Rumunsko, Nizozemí, Švédsko, Francie, USA a další země). Například komorní orchestr Reykjavík si vybral do svého programu jeho kantátu Der Erste. Jeho raný Smyčcový kvartet č. 1 byl s úspěchem proveden světoznámým souborem Arditti String Quartet na pražském festivalu soudobé hudby Contempuls.Po koncertě následuje DJ set dua Moimir Papalescu (The Nihilists, Magnetik, Die alten Maschinen atd.) & Tea Jay Ivo (ex-Garáž, Ivan Král Band atd.) v Klubu 29. Dva přátelé a jedna hudební noc. Od romantického snění po tanec plný vášně.
|
|||||
středa 13 / 20:00 O tom, že skandinávské země patří už několik desetiletí ke světovým velmocím na poli moderního jazzu, dnes snad už nikdo nepochybuje. Propracovaný, otevřený a progresivní systém školství, výborně fungující síť klubů, produkčních center a labelů, ale také podpora jazzu ze strany státu, nemají v Evropě obdoby. Mladý švédský kvartet The Stoner je jedním z nejpozoruhodnějších reprezentantů současného skandinávského jazzu. Kvartet založil saxofonista a skladatel Nils Berg v roce 2004. Od té doby píší The Stoner nové kapitoly skandinávského jazzu a jsou považováni za příslib velmi zajímavé budoucnosti tohoto žánru, a to nejen ve Skandinávii. Ačkoliv nástrojové obsazení skupiny vychází z tradičního jazzového kvartetu, do svého hudebního konceptu absorbují prvky elektronické hudby, popu, nu-jazzu, volné improvizace, filmové i taneční hudby. Hudba tohoto kvarteta na posluchače působí jako velmi dobře vystavěný thriller. Je vzrušující, nepředvídatelná, plná zvratů a zvláštního napětí. Dokáže si s posluchačem pohrávat a vtahovat ho do svých příběhů, aby mu pak připravila nejedno nečekané rozuzlení. The Stoner vydali doposud čtyři alba a v loňském roce obdrželi prestižní švédskou cenu Jazzkatten v kategorii skupina roku. Na své turné přizvali The Stoner vynikajícího českého kytaristu Davida Dorůžku, který na přelomu tisíciletí studoval skladbu a improvizaci na bostonské Berklee College of Music a patří mezi nejvýraznější osobnosti současného českého jazzu. Dorůžka vystupoval v USA, Kanadě, Izraeli, Maroku a ve většině evropských zemí. Spolupracoval se světovými jmény jako George Mraz, Jorge Rossy, Chris Cheek, Django Bates, Christian McBride a též s Ivou Bittovou, Jaromírem Honzákem, Idou Kelarovou a jako host Divadla Vizita Jaroslava Duška a Martina Zbrožka. Koncert je pořádán v rámci projektu Jazzconnexion 2011 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice. www.thestoner.com ° www.daviddoruzka.com |
|||||
pátek 15 / 20:00 Česko-rakousko-turecká skupina Metamorphosis patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co lze na tuzemské alternativní scéně slyšet. Jejich hudba v sobě spojuje prvky klasického moderního kvarteta a vibrující energie punkové kapely. Díky svému neotřelému přístupu a preciznímu hudebnímu zpracování si velmi rychle našla cestu na pódia po celé Evropě i v zámoří. Metamorphosis bývají přirovnáváni k rockové avantgardě 70. let, Kronos Quartetu či britským průkopníkům Penguin Café Orchestra, ale daleko přesnější je říct, že jejich hudba je nadčasová. Zvukový koncept „strunného kvarteta" propojený s minimalismem, Šostakovičem, Frankem Zappou a Robertem Frippem si ze všech svých inspirací vybírá podstatu, která nestárne. Metamorphosis s pečlivostí hudebních alchymistů vrší kytarové riffy na magické tahy violoncella a ostináta houslí. Skupinu založili ve Vídni uprostřed 90. let Martin Alacam, Christoph Pajer a Richard Deutsch. Na albovém debutu svoji tvorbu definovali jako „kontaminovanou komorní hudbu", přičemž kontaminací se rozumí veškeré příměsi ze současného hudebního slovníku včetně punku. Na rozdíl od rockerů ale hrají bez bicích, roli rytmických nástrojů přebírá cello a kytara, což hudbě dodává prostorovou dimenzi. Jejich druhé album s názvem DIP vydala kultovní londýnská značka LEO records, zaměřená na hudební avantgardu (Sun Ra, Anthony Braxton, Cecil Taylor, Evan Parker), za nadšeného ohlasu odborných médií. Skupina vystupovala v prestižních klubech a festivalech, komponovala soundtracky pro klasické němé filmy jako Nosferatu, Golem a Extase od Gustava Machatého. Jejich hudba inspirovala taneční soubory i choreografy. Od roku 2003 se skupinou hraje violoncellista Jan Kavan, s nímž Metamorphosis vytvořili nový repertoár a v roce 2007 natočili své čtvrté album Luff. Jejich současný koncertní program představí vedle průřezu z dosavadní tvorby skupiny i několik novinek. Vedle Prahy a Vídně budou Pardubice třetím městem, kde tato pozoruhodná kapela vystoupí. Koncert je pořádán v rámci projektu Cizinci v Čechách za finanční podpory statutárního města Pardubice. Vstupné: 120 Kč, studentské: 80 Kč |
|||||
čtvrtek 21 / 20:00 Kapela Vertigo Quintet představuje jednu z nových tváří českého jazzu, která utíká od obehrávaní jazzových standard k vlastnímu, alternativnějšímu a místy i velmi volnému a energickému pojetí. Vertigo Quintet vznikl koncem roku 2002 jako mladý, dynamický projekt muzikantů, kteří chtějí hledat svůj vlastní hudební jazyk. Syntézou osobitých hlasů jednotlivých hráčů se záhy zrodil osobitý, nezaměnitelný zvuk kapely. Diky neutuchajícímu entusiasmu a nesporným hudebním kvalitám se Vertigo Quintet pomalu, ale jistě stává stálicí evropské hudební scény. Vertigo čerpá inspiraci z avantgardních a alternativních jazzových směrů i z moderní vážné hudby. Zkušenosti se zpěvačkami a smyčci sbírá Vertigo Quintet už pár let. Saxofonista Marcel Bárta a trumpetista Oskar Török hrají s výjimečnou písničkářkou Zuzanou Dumkovou, basista Rastislav Uhrík a bubeník Daniel Šoltis zase s Bandem Lenky Dusilové, jež si navíc s kvintetem občas sama zazpívá. Spolupráci s Dorotou Barovou pak přímo předcházelo hostování Vertigo Quintetu na albu Auris, které představuje třetí počin nadžánrového ženského dua Tara Fuki. Akustický Vertigo Quintet si od počátku udržuje odstup od mainstreamu a elektrické fúze, naopak má blízko k jazzové avantgardě, evropské vážné hudbě i různým folklorním ohlasům. V Dorotě Barové nalezl rovnocennou partnerku. Jejich hudba je posluchačsky přístupná a sdělná. Celkový nadhled, s nímž se Vertigo Quintet brodí nepoznanými kraji a přitom si pořád uchovává svá specifika, je nevídaný. Přesto je jejich hudba posluchačsky přístupná a sdělná. Koncert je pořádán v rámci projektu Jazzconnexion 2011 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Pardubického kraje a statutárního města Pardubice.
|
|||||
středa 27 / 19:00 Pokračování třetího ročníku přednášek projektu offcity bude opět (ne)architektonické. Kateřina Šedá nám v rámci své přednášky poodhalí vrstvy města, s nimiž pracuje ve svých uměleckých projektech. Kateřina Šedá je výraznou osobností současné umělecké scény. V roce 2005 obdržela Cenu Jindřicha Chalupeckého za projekt Je to jedno. Vytváří sociální happeningy, hry a projekty, v nichž zaměstnává několik desítek či stovek osob. Tyto akce se odehrávají ve zcela neuměleckém prostředí, odkrývají lidské vztahy, zúčastněné vyvádějí z vžitých stereotypů, sociální izolace… Její práce je ceněná doma i za hranicemi České republiky, o čemž svědčí množství zahraničních výstav a uměleckých residencí. Na základě grantů působila ve Stockholmu, New Yorku, Bernu a Berlíně. A jestli chcete více, stačí napsat jméno Kateřina Šedá do Googlu… Pořádá o.s. Terra Madoda ve spolupráci s Divadlem 29 v rámci projektu offcity 2011. Tento projekt je realizován za podpory statutárního města Pardubice, Nadace české architektury a Ministerstva kultury ČR. Vstupné: 50 Kč |
|||||
| čtvrtek 28 / 20:00 ME-SA & Debris Company: 3x tanec
Ambivalence. Rozpor. Dilema. Duch a hmota, výskok a pád, světlo a tma. Vše na jednom místě, v jedné osobě, v místnosti, od které neexistuje klíč. Hovoříme-li o něčem, co se odehrává kdesi hluboko pod naší kůží, v naší duši, v samém středu nás, uprostřed právě probíhající soukromé vichřice - můžeme vzít do ruky střep jako skalpel a jemným tahem proniknout hlouběji? Koncept: Debris Company: Stanislava Vlčeková, Jozef Vlk
Taneční etuda inspirovaná stejnojmenným projektem skupiny ME-SA a Ji Eun Lee, vytvořená ve spolupráci s FAMU. Námět, režie: Karolína Párová
Drama jednoho obyčejného dne, naplněného nenápadným půvabem, předtuchami a symboly. Tento taneční film je inspirovaný autentickou vlastní zkušeností dvou ústředních postav – autonehodou a jejími následky. Dva protagonisté objevují svoje vlastní stopy v realitě nebo ve snu. Příběh je unáší do labyrintu vztahů a předzvěstí. Režie: Jozef Vlk |
|||||
|
|||||