|
Program
* březen 2013 18.15 hodin 22.30 hodin
Rafea je matka čtyř dětí. Žije ve zchátralém stanu v zapadlé jordánské vesnici a mezi její každodenní povinnosti patří kromě péče o výchovu potomků starost o chod skomírající domácnosti a manžela, který nejraději polehává na koberci. Rafea ale vždy chtěla od života víc, než ji beduínská tradice dovoluje, a tak je nadšená, když se jí jednoho dne naskytne možnost, aby odjela společně s dalšími ženami z jiných částí světa na několik měsíců do Indie, kde by se učila sestavovat a instalovat solární panely. Svolení manžela a pochopení svojí široké rodiny včetně dětí si však musí tvrdě vybojovat.
Etiopii v polovině 80. let postihl extrémní hladomor. Záběry vyhladovělých lidí, které obletěly svět, podnítily slavné hudebníky Boba Geldofa a Bona Voxe (U2) k uspořádání obřího charitativního koncertu Live Aid. Film se vydává po stopách těchto celebrit angažovaných v boji proti chudobě a mapuje jejich aktivity v oblasti humanitární a rozvojové pomoci. Přibližuje pozadí celosvětových kampaní, nevyhýbá se však ani odvrácené straně jejich úspěchu, který zčásti stojí na vytváření stereotypního obrazu rozvojového světa a zároveň se neobejde bez nutnosti jednat i s autoritativními režimy. DEBATA
Dánský novinář a filmař Mads Brügger odkrývá ve stylu špionážních filmů pozadí nelegálního obchodu s diamanty a diplomatickými pasy v Africe. Pod fiktivní identitou zámožného obchodníka oslovuje skupiny, které jsou ochotny za úplatu zajistit diplomatické krytí některého z nestabilních afrických států. S jejich přispěním se jako dostává liberijský diplomat do Středoafrické republiky, jedné z nejchudších zemí světa, avšak bohaté na diamanty. Pod zástěrkou snahy o vybudování továrny na zápalky zjišťuje, jakým způsobem by mohl drahocenný nerost získat, vyvézt ze země a zpeněžit.
Wai Hnin nemá hudební sluch, Htike neumí tancovat. O Kimmy si všichni myslí, že je ošklivá. Cha Cha se nemůže vymanit z područí svého despotického otce, Ah Moon musí mít vše pod kontrolou.Nejde právě o ideální sestavu pro dívčí hudební skupinu, ale když Tygří holky vyběhnou na pódium, publikum je ve varu. Příběh barmských děvčat, která si chtějí splnit svůj hudební sen díky – i navzdory – ambicím svých manažerů, se odehrává na pozadí změn, jimiž během posledních dvou let procházela celá země. Když bylo Salmě třináct let, rodiče ji zavřeli do sklepa a zakázali jí studovat a chodit ven. Domácí vězení trvalo, dokud pod nátlakem nesouhlasila s dohodnutou svatbou. Pak se přesunula do další izolace – pod drobnohled manžela a jeho rodiny. Muslimská dívka z jihu Indie našla ve svém „vězení“ jedinou útěchu ve psaní básní, v nichž popisuje nejen své touhy a přání, ale především otevřeně líčí krutý život žen spoutaných extrémně přísnými islámskými nařízeními a vesnickými zvyky. I přes hrozbu smrti se jí tajně podařilo své básně vydat, a stát se nejznámější tamilskou básnířkou veřejně odkrývající tabuizovaná témata.
Snímek zaznamenává kauzu olomouckého řidiče autobusu Romana Smetany, který byl odsouzen za kreslení tykadel na volební plakáty. Recesistický čin civilního aktivisty frustrovaného tuzemskou politickou situací shledávají různí aktéři dokumentu povětšinou jako legitimní vyjádření názoru a svéráznou formu protestu. Řada z nich vidí Smetanův případ jako absurdní frašku, která v očích veřejnosti znemožňuje zejména současnou domácí vládu a justici. Legitimitu jeho protestu v dokumentu nezpochybní dokonce ani nikdo z politiků, kteří se zaštiťují obvyklými frázemi. DEBATA
Tři odvážné ženy. Kdyby se nenarodily v Číně, na Kubě a v Íránu, vedly by možná poklidný život. Z nejrůznějších důvodů se však rozhodly nemlčet a postavily se diktatuře svých vlád. Hlasy čínské lidskoprávní aktivistky Zeng, kubánské bloggerky Yoany Sánchez a její iránské souputnice Fernaz Seifi, které skrze příspěvky na sociálních sítích Facebooku, Twitteru, YouTube či na vlastním blogu přinášejí svědectví o životě v nesvobodě, se diktátorské režimy snaží cenzurovat a umlčet, protože úspěšně nahlodávají jejich informační monopol a dostávají je pod politický tlak.
Severokorejský uprchlík Songgook pomalu začíná žít nový život v Jižní Koreji. Jeho manželka má ale stále některé členy rodiny v KLDR. Songgook se tak rozhodne zorganizovat jejich složitý útěk přes zrádné území Číny i nástrahy mezinárodních vod. Dramatický příběh těžko představitelné odvahy a skromnosti, který dokumentuje tento složitý způsob útěku, přináší také svědectví o absurdních podmínkách života uprchlíků v nové zemi a o byznysu, který se v souvislosti s uprchlictvím rozvinul.
Vzdělání bývá nejlepším způsobem, jak uniknout chudobě, ne však v miliardové Číně. Na prestižní státní univerzity se dostanou jen ti nejlepší uchazeči, ostatní se pak mohou přihlásit na soukromé vysoké školy, které jsou však mnohonásobně dražší a svojí spornou kvalitou často nepřispívají k optimistickým životním perspektivám, což se ukazuje na příbězích budoucí studentky z chudé vesnické rodiny Wang Pan, čerstvého absolventa Wan Chao bojujícího o práci i přežití ve velkém městě a učitele Wang Zehzianga, který v době školních prázdnin povinně objíždí venkovské oblasti s mystifikující náborovou kampaní.
Film mapuje události v severních Čechách během horkého jara a léta 2011. Sociální sonda o problematickém soužití tamních většinových obyvatel s romskou menšinou popisuje historické události související s vyhnáním německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce a následným znovu osidlováním pohraničí. Tyto děje přímo či nepřímo předcházely neutěšenému stavu věcí, který na severu Čech panuje v současnosti. DEBATA
Tři roky života třech mladých mužů od chvíle, kdy byli propuštěni z vězení Wriezen. Přestože jejich návrat do společnosti není jednoduchý, každý z nich dostává šanci na nový začátek, což pro někoho představuje společný život s milovanou dívkou a později i s dítětem, pro jiného přítomnost otcovského přítele, jenž pomůže s bydlením, prací i záchvaty vzteku. Všechny příběhy, které se ve filmu prolínají, mají mnoho společného, přestože se vyvíjí jiným směrem. Ukazují totiž, jak obtížná je resocializace mladých delikventů a jak zásadní roli při ní mají jejich blízcí. Jak svobodné jsou afghánské ženy? Pohled do ženské věznice poskytuje neobvyklé svědectví o ženách v tradiční společnosti, které odmítly poslechnout muže a respektovat zákony stanovené tradicí. Nevěru, odmítání nucených manželství, ale i útěk z domova před násilím potom řeší státní soudy udělením dlouholetých trestů. Film rozplétá složité příběhy několika žen a přibližuje rodinné konflikty, které byly příčinou jejich uvěznění.
Jednotlivé vstupné 70 Kč, film s debatou 80 Kč, permanentka 400 Kč
|
||||